Téma robotů vybavených umělou inteligencí a zdánlivě připomínajících lidi je u nás populární, protože slovo „robot“ proslavil Karel Čapek a do světových jazyků se dostalo prostřednictvím češtiny. Od té doby ovšem problematika umělé inteligence (Artificial Intelligence, AI) nabyla netušených rozměrů, spojených s mnoha nebezpečími na poli etiky. V letošním roce se jimi zabývala Evropská unie a nejnověji i Komise evropských biskupských konferencí (COMECE). Podle zprávy portálu Vatican News z 20. července 2020 vyzvala COMECE Evropskou unii, aby ve vztahu k umělé inteligenci zaujala přístup zaměřený na člověka, na službu lidským bytostem při rozvíjení jejich osobního i obecného dobra.
Biskupové zveřejnili tuto výzvu jako součást svého příspěvku do diskuse o Bílé knize o umělé inteligenci, vydané Evropskou unií letos v únoru. Požadují v ní vyjasnění termínu „umělá inteligence“ a jeho odlišnosti od lidské odpovědnosti. Poukazují při tom na křesťanské chápání lidské osoby, která se od jiných bytostí kvalitativně odlišuje svou transcendentální důstojností, inteligencí a svobodou, z níž vyplývá schopnost morálního jednání. Systémy spojené s AI tuto svobodu nemají a nemohou tedy být posuzovány podle morálních měřítek.
Dojde-li k avizovanému vytvoření nového evropského úřadu pro regulaci AI (což by ovšem biskupové vnímali s rozpaky jako další projev nadměrného rozšiřování evropských struktur), bude důležité zajistit v něm co možná největší míru účasti všech zainteresovaných včetně církví, které mají v Evropské unii zvláštní status partnerských institucí.
Biskupové se ve své výzvě věnují i konkrétním hrozbám spojeným s umělou inteligencí, jako je možnost vytváření „společnosti kontroly“ ve spojení s používáním AI v boji proti finanční kriminalitě, nebezpečí vzniku zcela autonomních ozbrojených systémů při využívání AI k vojenským účelům či hrozba nekontrolovatelného šíření dezinformací a další problémy spojené s digitálními technologiemi.
Dokument zdůrazňuje potřebu ochrany všech, kteří mohou být eticky problematickým užíváním AI ohroženi, a především dětí, které jsou ve vztahu k systémům umělé inteligence nejzranitelnější. Zvláštní pozornost věnuje také ochraně soukromí uživatelů a nutnosti lidské kontroly nad shromažďováním dat prostřednictvím AI.
Vyjádření COMECE obsahově navazuje na její účast na mezinárodním semináři Dobrý algoritmus? Umělá inteligence, etika, zákon, zdraví, který se v únoru 2020 konal ve Vatikánu a byl spojen s podepsáním dokumentu volajícího po etické zodpovědnosti ve vztahu k AI.
Problematika vztahů mezi vědou a etikou se ovšem zdaleka netýká jen robotů či AI a je palčivá už od samotného počátku vědeckotechnického rozvoje moderní doby. Představa o „všemocné“ vědě a technice, která postupně zvládne všechny problémy lidstva, typická zvláště pro devatenácté století, se ovšem už dávno ukázala být naivní (což potvrdila i faktická bezmocnost všemi vymoženostmi pokroku vyzbrojeného lidstva tváří v tvář letošní pandemii). Obrovský rozvoj nových technologií nicméně v posledních letech vystupňoval nebezpečnost „emancipované“ vědy, jejíž představitelé nehledí na řád, který Stvořitel vložil do svého stvoření. Mezi děsivé možnosti, které dnes na tomto poli vyvstávají, patří například i pokusy stavět na místo mezilidských vztahů vztahy mezi lidmi a roboty, činit postupně roboty více lidskými a lidi zase např. pomocí implantátů více robotickými apod. Domýšlení etických dopadů věcí tohoto druhu a stavění etických mantinelů je naléhavě potřebné.
Ani uznáním potřeby neoddělovat vědu od etiky však ještě nezmizí problém spočívající v tom, že etika materialisticky smýšlejících vědců se liší od etiky spojené s vírou. Podle Bible má vše sloužit člověku a člověk Bohu. Nové technologie jistě nejsou a priori negativní a mohou být i dobrým služebníkem. Odtržení vědy a techniky od etiky a Bohem daného mravního řádu by však naopak mohlo vést k tomu, že se stanou zlým pánem.
